V reakci na stávky, které proti vládním úsporným opatřením vyhlásili odboráři ve Francii, Rumunsku, Itálii, Velké Británii, Řecku a ve Španělsku, varšavský deník Rzeczpospolita varuje, že by se čtvrtek 28 října, na který je většina demonstrací naplánována, mohl stát pro Evropu „soudným dnem“. „Evropská pracující třída vyšla do ulic, protože chce vládám adresovat jasný vzkaz,“ tvrdí generální tajemník Evropské odborové konfederace (EOK) John Monks, který argumentuje tím, že „zaměstnanci budou muset dnes a v nejbližší budoucnosti platit účet za nelítostné spekulace na finančních trzích“. Rzeczpospolita poznamenává, že Švédsko, Polsko a Malta jsou jedinými zeměmi Evropské unie, které zatím ještě nepřistoupily k radikálním rozpočtovým škrtům. Většina evropských vlád odmítá navzdory kritice a masivním protestům z úsporných opatření ustoupit.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.