„Proč je u nás Aspirin tak drahý?,“ ptá se Die Zeit. List informuje o tom, že farmaceutický průmysl dokáže v Německu prosadit své ceny tak jako nikde jinde v Evropě, a to jmenovitě díky významu, jaký má pro ekonomiku, a díky lobování. Jeden aspirin vychází ve Velké Británii na 2 centimy eura, v České republice na 14 centimů a v Německu na 20. Léky, jako antikoncepční pilulka „Yasmin“, kterou vyrábí německá firma Bayer pro více než sto zemí na světě, je v Německu tak drahá, že se velice dobře daří trhu založeném na dovozu „Yasminu“ z Portugalska zpět do Německa. Podle OECD utratí Němci za léky v průměru o 20 % víc než jiné bohaté země. Má to dva důvody: jednak ten, že Německo představuje vzhledem ke své velikosti referenční trh, podle kterého si ostatní země nastavují ceny – často nižší, jak týdeníku vysvětlila jedna lobbistka. Proto je německá cena pro farmaceutické podniky tak důležitá. Druhý důvod je ten, že laboratoře „samy rozhodují o cenách patentovaných léků, které zdravotní pojišťovny musejí akceptovat,“ vysvětluje Die Zeit. Oprávnění k uvedení na trh je pak snadnou a rychlou záležitostí. „Pouze Malta a Dánsko nabízejí výrobcům takový ráj.“
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.