„Sarkozy, Merkelová a strategická hra s Ruskem,“ hlásá titulek listu Rzeczpospolita k tématu summitu Rusko-Francie-Německo, který začal 18. října ve francouzském letovisku Deauville za účasti prezidentů Nicolase Sarkozyho a Dimitrije Medveděva a kancléřky Angely Merkelové. Nejdůležitějším bodem agendy bylo posílení spolupráce v oblasti bezpečnosti. Dziennik Gazeta Prawna spekuluje, že Francie a Německo hodlají „ve jménu europeizace Ruska zapomenout na válku v Gruzii a zastavení přívodu plynu na Ukrajinu.“ Řada zemí včetně Polska se obává, že sbližování s Moskvou by mohlo oslabit NATO, zvlášť pokud Paříž a Berlín začnou považovat Rusko za partnera na stejné úrovni se svými unijními a aliančními spojenci. „Musíme si dávat pozor, abychom nevpustili lišku do kurníku,“ obává se editorialista listu DGP a varuje, že donedávna se Rusko snažilo „obě organizace podminovat.“
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.