„Vatikán rozezlila Nobelova cena,“ píše Corriere della Sera. Nobelovu cenu za medicínu získal 4. října britský biolog Robert Edwards, který se stal na konci sedmdesátých let průkopníkem umělého oplodnění. Zpráva se dostala na titulní stránku všech italských novin – udělení ceny totiž ostře kritizoval Ignacio Carrasco de Paula, který stojí v čele Papežské akademie pro život a který rozhodnutí označil za „chybnou volbu“. „Bez Edwardse… by na světě nebyly mrazicí boxy plné embryí,“ řekl. Nicméně dokonce i středový deník Corriere della Sera, blízký katolíkům, stojí na straně Stockholmu: „Je to naprosto zasloužená cena,“ prohlásil genetik Edoardo Boncinelli. „Ti, kdo se staví proti, nechápou Edwardsův zásadní přínos k prosazování a podpoře života.“
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.