Otevření německého a rakouského pracovního trhu Polákům, plánované na 1. května 2011, by mohlo vyvolat novou emigrační vlnu, upozorňuje Gazeta Wyborcza. Počet Poláků pracujících v Německu, kterých je dnes zhruba 415 000, by se mohl zdvojnásobit, domnívají se odborníci a upozorňují na to, že v porovnání s první vlnou, kdy po vstupu Polska do EU odešly za prací přibližně 2 miliony zejména mladých Poláků, bude emigrační vlna v příštím roce sice slabší, nicméně pro polskou ekonomiku bolestnější. Důvodem je to, že rychle se zotavující německé hospodářství potřebuje inženýry, stavbaře a zdravotní sestry, kterých má samo Polsko už nyní nedostatek. „Do roku 2004 přijímalo Německo víc imigračních pracovníků z Polska než kterákoliv jiná evropská země a dnes by mohlo získat tuto pozici zpět. Průzkumy totiž ukazují, že právě Německo je pro polské pracovníky destinací číslo jedna,“ tvrdí demografka Krystyna Iglicka z Ústavu mezinárodních vztahů (CSM).
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.