The Economist, 10 Září 2010
„Neuvěřitelně se smršťující prezident,“ píše v titulku The Economist. Nicolas Sarkozy byl podle britského týdeníku kdysi Napoleonem na hřbetu koně, dnes je ale jen párem bot a dvourohým kloboukem ve stínu své atraktivní ženy. Co se nepovedlo? V roce 2007 si Sarkozy „dovolil Francouzům říct to, co nechtěli slyšet: že by měli více pracovat, více se pouštět do rizika, více podporovat etnické menšiny a lépe se chovat k Americe.“ Ale teď, když miliony Francouzů pochodují proti jeho „nesmělé“ penzijní reformě, „Sarkozy vypadá jen jako stín hospodářského reformátora a karikatura drsňáckého policajta.“
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.