„Prováděla CIA v Polsku mučení?“ táže se v titulku list Rzeczpospolita poté, co zpravodajská agentura Associated Press (AP) poskytla další důkazy, které potvrzují existenci tajného vězení v Polsku, kde mezi léty 2001-2003 CIA vyslýchala a mučila podezřelé z terorismu. AP cituje svědectví jednoho důstojníka americké zpravodajské služby, který v jedné „černé díře“ v Polsku na přelomu roku 2002 a 2003 údajně týral vězně elektrickou vrtačkou a nenabitou zbraní. Podle tvrzení polských a mezinárodních médií se vězení nacházelo ve výcvikovém centru polské vojenské rozvědky v Kiejkutách na severovýchodě země nedaleko vojenského letiště Szymany, kde podle oficiální zprávy OSN k případu několikrát přistály letouny CIA.

Po podobných zprávách polští státní zástupci zahájili vlastní, tajné, vyšetřování případu (jehož závěry mají být zveřejněny začátkem příštího roku). Avšak tehdejší premiér Leszek Miller spolu s tehdejším prezidentem Aleksanderem Kwaśniewským, existenci jakýchkoliv tajných vězení CIA v Polsku neustále popírají. Gazeta Wyborcza píše, že ve světle těchto odhalení „může popírání polské zájmy akorát poškodit.“ „V demokracii,“ pokračuje deník, „skutečnost, že se jedná o zločince, neospravedlňuje jejich mučení – takový je princip naší civilizace.“ S postojem Gazety souhlasí i Dziennik Gazeta Prawna, podle jehož úvodníku neexistuje žádný národní zájem, který by ospravedlnil to, „že se tajným službám jiné země dovolí porušovat zákony.“ Pokud dojdou vyšetřovatelé k tomu, že opravdu došlo k porušení zákona, tak bude bývalý předseda vlády i exprezident čelit soudnímu procesu před Státním tribunálem.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení.
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku.
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.