„Španělsko přijalo více přistěhovalců než Velká Británie, Francie či Itálie,“ píše na titulní straně list El Mundo. „Masivní příliv imigrantů změnil složení španělské populace, ve které se počet cizinců za posledních deset let zvýšil téměř devětkrát.“ Španělsko se tak dostalo do „skupiny evropských zemí, ve kterých žije nejvýznamnější zahraniční populace, hned za lidnaté Německo,“ informuje deník. Podle údajů Eurostatu je téměř 12,3 % z celkového počtu 46 milionů obyvatel Španělska zahraničního původu, evropský průměr přitom představuje 6,4 %. Deník tato „přemrštěná“ čísla považuje za výsledek socialistické vlády a její „bláznivé imigrační politiky“ a domnívá se, že je „nutné zavést restriktivní politiku,“ která by migrační toky do Španělska stabilizovala.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.