„Bůh nestvořil svět,“ píší The Times. Jeden z předních britských vědců Stephen Hawking se ve své nové knize The Grand Design (Velký plán) staví proti teorii stvořitele světa. Vědec vysvětluje: „Tím, že existují zákony, jako je gravitace, vesmír je schopen vytvářet sebe sama z ničeho a též to učiní. Samovolné stvoření je důvodem toho, že existuje něco spíš než nic, toho, proč existuje vesmír a proč existujeme my.“ Londýnský deník zdůrazňuje, že Hawking už dříve rozvíjel teorii o tom, že kompletní teorie vesmíru by nás přivedla do „boží mysli“. Pozorování planety obíhající kolem jiné hvězdy než Slunce těmito úvahami v roce 1992 otřáslo. „Jedinečnost našich planetárních podmínek… je tak o mnoho méně pozoruhodná a daleko méně přesvědčivá coby důkaz o tom, že Země byla pečlivě stvořena k potěšení nás, lidských bytostí,“ píše Hawking.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.