Muammar Kaddáfí se vrací do Říma na další „představení“, hlásá titulek listu Unità. Kromě obvyklých kulis v podobě osobní ochranky složené z „amazonek“ a beduínského stanu v zahradě libyjské ambasády, libyjský vůdce uspořádal konferenci o islámu před publikem složeným z 500 mladých žen. Ty vybrala specializovaná agentura a každé z dívek za účast vyplatila 70 euro. Tři z nich při této příležitosti konvertovaly. „Islám by se měl stát náboženstvím celé Evropy,“ uvedl též Kaddáfí. Vzbudil tak kritiku katolíků ve vládě a též rozpaky svého spojence Silvia Berlusconiho, který jeho výroky označil za „folklór“. Cílem návštěvy bylo oslavit výročí „dohod z Benghází“, kterými Itálie a Libye učinily tečku za spory spojenými s obdobím kolonialismu. Dohody obsahovaly finanční kompenzace za italskou okupaci; Libye se na oplátku zavázala stíhat migranty, kteří se do Evropy vydávají z jejích břehů a vložit kapitál do řady italských společností. Podle levicového deníku to odpovídá „merkantilistické úchylce“ italské zahraniční politiky.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.