„Vzpoura proti španělským jednotkám,“ uvádí na titulní stránce Público. Madridský deník věnuje stejně jako zbytek španělského tisku celou první stranu okolnostem úmrtí dvou španělských policistů a jejich tlumočníka v provincii Baghdís na severovýchodě Afghánistánu. Po střelbě se před španělskou základnou Kaláje Nau za zpěvu a házení kamenů shromáždily stovky místních obyvatel. Oba incidenty jsou součástí strategie Talibanu pro vyprovokování „lidového povstání proti španělským jednotkám,“ píše deník. Kútokům došlo v době, kdy se vede živá diskuze o tom, zda bude španělský kontingent o síle 2 000 mužů v zemi působit i nadále. Španělský ministr obrany sdělil, že se Španělsko bude řídit plánem mise ISAF (Mezinárodní bezpečnostní asistenční síly), podle nějž se mají jednotky stáhnout v příštím roce.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.