“Non. Nein. No – Jazyková krize na britských školách,“ hlásá The Independent. Londýnský deník informuje o tom, že vůbec poprvé „francouzština vypadla z desítky nejoblíbenějších předmětů na zkouškách GCSE (General Certificate of Second Education, studenti je obvykle absolvují v šestnácti letech). Francouzštinu si vybírá pouze každý čtvrtý student. Ve stejné době zaznamenala propad i němčina, a to o 50 %. „Jazyky začaly ztrácet na popularitě před deseti lety. Jejich propad umocnilo rozhodnutí vlády o tom, že si studenti ve věku 14-16 let budou vybírat předměty podle vlastní volby,“ píše The Independent. Pozitivní je na tom pouze to, že se zvýšil zájem o španělštinu, která dnes na žebříčku nejoblíbenějších jazyků na školách předstihla němčinu, a obsadila tak druhé místo (po francouzštině).
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.