„Evropská komise souhlasí s tím, že prostuduje jinou formu výpočtu veřejného dluhu,“ oznamuje Público v souvislosti s dopisem, v němž devět členských zemí (Polsko, Maďarsko, Česká republika, Rumunsko, Slovensko, Bulharsko, Litva, Lotyšsko a Švédsko) požádalo evropskou exekutivu, aby při kalkulaci rozpočtu a deficitů vzala v úvahu náklady spojené s reformou důchodových systémů. Podle současných pravidel by totiž byly země, které na žádost EU reformovaly své důchodové systémy, penalizovány tím, že by nemohly splnit konvergenční kritéria pro euro definovaná v paktu stability a růstu. Návrh „se vynořil ve chvíli, kdy se finanční trhy podle všeho opět obávají platební neschopnosti Irska a států jižní Evropy,“ poznamenává Público.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.