„Budiž světlo,“ hlásá titulek listu Frankfurter Allgemeine Zeitung, který těmito slovy shrnuje diskuzi o elektrické energii, která v současné době v Německu vrcholí. Čtyři největší společnosti v oboru, E.on, RWE, EnBW a Vattenfall, využily dovolené Angely Merkelové a vydaly se do boje proti vládnímu návrhu zákona, který počítá v roce 2011 se zavedením daně na jaderné palivo. S tvrzením, že její výše odhadovaná na 2,3 miliardy euro ročně sníží rentabilitu některých elektráren na nulu, jednoduše pohrozily jejich odstavením. Zároveň žádají, aby se oznámilo datum definitivního uzavření 17 německých atomových elektráren, ke kterému má dojít v roce 2021. Kancléřka je tak „rukojmím“ velkých lobby a musí tak v zemi zahájit „energetické turné“ s cílem „vypracovat novou národní energetickou strategii.“
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.