Islandská ekonomika má za sebou několik ledových let, teplejší moře však přispěly k rozmnožení jejích rybích populací, což by pro severoatlantický národ mohlo mít nedobré politické důsledky. „Brusel varuje, že by mohl rybářům z Islandu a Faerských ostrovů zablokovat přístup do vod EU, pokud neustoupí od svých plánů rozšířit lov makrel,” píše server EUObserver. Vyšší teploty mořské vody totiž lákají evropské makrely pryč z vod EU do vod Islandu (a dánského území Farských ostrovů). Obě země tedy zvýšily své rybolovecké kvóty, což Brusel nijak nepotěšilo. Komisařka pro rybolov Maria Damanakiová v pondělí 9. srpna pohrozila, že Brusel je „vážně znepokojen” tímto „jednostranným” a „překvapujícím” manévrem, po tom, co Faerské ostrovy toho dne podle internetových zpravodajských služeb zvýšily své limity. Časově nemohlo jít o horší moment: „Jednání o vstupu Islandu do EU začaly 27. července a očekává se, že rybolov bude jedním z nejožehavějších témat na jednacím stole.”
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení.
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku.
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.