Spolupráce na hranici zdravého rozumu
Británie „dlouhodobě odmítala evropskou spolupráci v otázkách práva a vnitřních záležitostí,” nyní se ale rozhodla účastnit se jednání o Evropském vyšetřovacím příkazu (EIO), píše server EUobserver. Kontroverzní návrh evropské směrnice, který by dával právo zahraniční policii pátrat po podezřelých osobách v Británii, označila britská ministryně vnitra Teresa Mayová za „neocenitelný nástroj” v boji protimezinárodnímu zločinu.
Bruselský server si všímá, že skupiny bránící občanské svobody nejsou z tohoto vývoje nijak nadšené a mají za to, že současný návrh směrnice odstraní již existující struktury, které jsou založeny na územním právu a principu „dvojí trestnosti”, tedy požadavku, aby „čin, kvůli kterému se informace hledají, byl trestným podle práva obou zemí”.
Portál EUobs vysvětluje, že „toto by nyní znamenalo, že osoba, která se dopustila nějakého trestného činu ve státě, ve němž je tento čin legální, by mohla být podlekritiků podrobena osobní, domovní i finanční prohlídce a některým jiným formám skrytého sledování, pokud je tento činpokládám v jiném členském státě za trestný.”
Podle hnutí za lidská práva Fair Trials International, jsou „návrhy též naprosto jednostranné. Pokud jste podezřelý, nic vám nedává právo žádat o informace vedoucí k prokázání vaší neviny.” Hnutí předpovídá, že návrh vyústí v celoevropskou situaci, ve které budou důvěrná osobní data občanů nedostatečně chráněna – nahrávky odposlouchávaných hovorů, bankovní záznamy a DNA budou volně obíhat – zatímco národní policie „nebude sto“ žádosti o informace odmítat.
Zatímco Evropská komise by se k návrhu směrnice měla vyjádřit do dvou měsíců, EUobserver nabízí provokativní příklad toho, jak by taková legislativa mohla být použita. Zatímco popírání Holocaustu je v Německu a ve 12 jiných evropských zemích trestné, ve Velké Británii, Švédsku či Španělsku zločin nepředstavuje. „EIO by teoreticky mohlo zneužít Německo proti někomu, kdo popírá Holocaust, v zemi, kde je to není ilegální.”
V době krize a nezaměstnanosti si mladí Litevci počínají jako kdysi jejich předci: emigrují. Desítky tisíc jich opouštějí zemi a odcházejí za lepším životem, nejčastěji na britské ostrovy nebo do Skandinávie, píše týdeník Veidas.
Schůzka euroskupiny, která se uskutečnila 9. února, k zahnání přízraku v podobě řeckého bankrotu nestačí. Za krizi sice nesou z větší části odpovědnost Atény, ale lví podíl na ní má i EU a její partneři. Svými zmatenými vzkazy a absencí strategie učinily z řešitelného problému výbušný chaos.
Atény ve snaze předejít riziku vystoupení z eurozóny těsně před konáním schůzky zástupců euroskupiny přistoupily na další úsporná opatření. Jde o svízelnou situaci, které nedokázali domácí politici zabránit, lituje deník To Vima.