„Řecká vláda uprostřed hospodářské krize utrácí miliardy na zbraně,“ píše s jistou dávkou znechucení list Dziennik Gazeta Prawna. Vláda Jorgose Papandrea v březnu podepsala smlouvu o nákupu dvou ponorek z Německa v celkové výši 1,3 miliard euro a v květnu se zavázala nakoupit od Francie bitevní lodě a vrtulníky za dalších 2,5 miliard euro. Podle expertů byl souhlas s transakcemi jednou z neformálních podmínek, za kterých EU a MMF Řecku poskytly záchranný balík ve výši 110 miliard euro. Zpráva způsobila v Řecku vlnu nevole. Zemi totiž Brusel přiměl k úspoře 30 miliard euro během tří let s cílem snížit deficit ze 13 na 3 % HDP.
„Cítíme se pod tlakem provádět transakce, které nechceme. Řecko nové zbraně nepotřebuje,” prohlásil řecký místopředseda vlády Teodor Pangalos během nedávné návštěvy Turecka. Německo i Francie prohlašují, že zbrojní zakázky jsou výsledkem dlouholetých vyjednávání a se záchranným balíkem nemají žádnou spojitost. Varšavský deník dodává, že za posledních deset let přinesly zbrojní zakázky pro Řecko francouzským a německým výrobcům zbraní velmi slušné zisky.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení.
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku.
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.