The Economist, 9 Červenec 2010
„Může něco rozhýbat Evropu?“ ptá se na své obálce časopis The Economist. Zdá se, že za posledních 18 měsíců hospodářské a politické krize „význam EU ve světě upadl,“ domnívá se londýnský hospodářský magazín. Economist se vrací k období, kdy Evropské komisi předsedal „skvělý, ale popudlivý francouzský politik“ Jacques Delors. Vedoucí představitele vyzývá, aby se chopili příležitosti a dokončili jeho iniciativy spočívající v „osvobození hospodářství a vytvoření jednotného trhu. Posílením hospodářského růstu by EU mohla překonat své politické těžkosti a pomoci svým občanům. Kdyby tak lídři EU ve chvíli, kdy vynakládají své úsilí na škrty ve výdajích, přidali i trochu reforem ve stylu roku 1992,“ uzavírá.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.