Dne 1. července se předsednictní EU po Španělsku ujímá Belgie – země, která momentálně funguje na nízký provoz. Belgičtí političtí představitelé jsou po volbách, které se konaly 13. června, zaneprázdněni delikátními vyjednáváními o sestavení nové vlády a odcházející kabinet vedený Yvesem Letermem se omezuje na aktuální problémy. V těchto podmínkách je těžké klást si vysoké ambice; Le Soir proto předpovídá, že Belgie bude “v podstatě pouze zajišťovat normální provoz.”

Belgické předsednictví “na velké cíle neukazuje,” pokračuje deník: jeho hlavní politickou prioritou “bude nechat prostor předsedovi Evropské rady Hermanu Van Rompuyovi  a Catherine Ashtonové, Vysoké představitelce pro zahraniční věci, aby tak oba mohli naplno zastávat své nové funkce,” které jim Lisabonská smlouva přisoudila. Podle listu jde o “riskantní volbu”, jelikož předsedové vlád (v Radě sdružení) mají tendenci do kompetencí Komise zasahovat. “Až do nynějška odmítala Belgie, věrná svým tradicím, mezivládní metody rozhodování a bránila metodu komunitární,” všímá si v tomto smyslu Le Soir, podle kterého však během posledních měsíců “došlo k lehkému oslabení". Zatím nejde o nic dramatického. Obrana ambiciózního evropského projektu však Belgii ukládá mít se v tomto ohledu velice na pozoru. Belgické předsednictví tak bude posuzováno hlavně podle této otázky. Pozornost však bude obrácena i na schopnost Belgie, řešit několik hlavních současných otázek, z nichž nejdůležitější je, jak připomíná De Standaard, summit EU a Asijských zemí (ASEM), 4. a 5. října v Bruselu, který je "pro Belgii jedinečnou šancí dostat se na popředí politické scény.” Belgie by měla též usilovat o “finanční stabilitu” nutnou k tomu, aby EU vyšla z ekonomické krize, dále by se měla během prosincové Konference o klimatických změnách v Cancúnu snažit, aby se zapomnělo na to, co EU předvedla na loňském předchozím summitu v Kodani a též by měla uskutečňovat Stockholmský program, který má vytvořit společný evropský bezpečnostní a právní prostor.