“Azzuri: porážka a hanba” píše deník Corriere della Sera. Po šokujícím vyřazení francouzského týmu, berlínských finalistů z roku 2006, vypadli z turnaje bez vítězství v jediném utkání i Italové, předchozí držitelé Světového poháru ve fotbale. Italský tisk není nejhorším výsledkem v zářivé italské historii Světových pohárů nijak nadšen a nazývá hráče “partou milionářů s roztřesenýma nohama”. Porážka italského týmu Slovenskem 3 : 2 ze 24. června však přidala vítr do plachet regionalistické straně Liga severu, která tímto symbolem národní jednoty pohrdá. Ministr této xenofobní strany Roberto Calderoli viní z porážky “šílenou sportovní politiku”, která vedla například k tomu, že tým Inter Milan zvítězil v Lize šampionů s mužstvem složeným výhradně ze zahraničních hráčů. “Nyní bychom měli donutit naše týmy zaměstnávat pouze italské hráče,” trvdí Calderoli.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.