„Šest měsíců poté, co se Evropa otevřela hospodářské soutěži, sílí válka o železnice.“ Tak shrnuje Le Monde skutečnost, že od počátku roku 2010, kdy se „liberalizace železničního trhu stala právní realitou,“ přestaly fungovat vztahy mezi třemi nejvýznamnějšími dopravními podniky: francouzskou SNCF, italskou Trenitalií a německou Deutsche Bahn (DB). Každá ze společností se totiž spojila s hlavním konkurentem druhých dvou a všechny se navzájem obviňují z protekcionismu. SNCF se tak bude spolu s NTV, který je hlavním konkurentem Trenitalie, podílet na zavádění sítě vysokorychlostních vlaků, která bude v příštím roce obsluhovat devět italských měst. Co se týká Trenitalie, ta chystá na rok 2011 ve spolupráci s Veolia Transport, která je velkým rivalem SNCF, otevření první soukromé vysokorychlostní linky Milán-Turín-Paříž. O nic vřelejší vztahy nepanují ani mezi Francouzi a Němci. „Mezi SNCF a DB, které dříve hájily určitý model veřejných služeb proti logice liberální deregulace po britském způsobu, se množí střety zájmů,“ vysvětluje pařížský deník. Napětí ještě zvýšil záměr německých drah „konkurovat [francouzsko-britskému konsorciu] Eurostar zavedením vysokorychlostní linky do Londýna s vyhlídkou na Olympijské hry v roce 2012."
Železnice
Na kolejích zuří válka
22 Červen 2010
Presseurop
Le Monde
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení.
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku.
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.