Starosta Barcelony Jordi Hereu včera vyhlásil „dekret o zákazu nošení burky a nikábu ve veřejných budovách,“ informuje list El Periódico de Catalunya. Toto náhlé oznámení znamená předěl v tradiční politice městské rady „imigranty přesvědčovat a nikoliv ze společnosti vylučovat.“ Údajným důvodem zákazu je bezpečnost občanů. Avšak toto rozhodnutí se podle deníku „dá spíše vysvětlit jako snaha starosty vybudovat si image schopného lídra.“ Dnes má slabou podporu veřejnosti a „dokonce se i šíří zvěsti o tom, že má být brzy nahrazen.“ El Periódico se rovněž domnívá že, „zákaz bude kontraproduktivní a vytvoří více problémů, než se snaží vyřešit,“ ačkoliv samotnou potřebu zákazu burky ve veřejných budovách, jako jsou knihovny, tržiště či sportovní centra, brání. Barcelona není prvním městem ve Španělsku, které islámský oděv zakázalo, před několika týdny totéž učinilo město Lleida na severovýchodě země.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.