„Schůzka vítězů krize,“ tak označuje Die Presse na titulní straně den setkání Mezinárodního finančního institutu ve Vídni. Cílem schůzky, kterou svolal generální ředitel Deutsche Bank a kde se očekává mimo jiné účast prezidenta ECB Jeana-Clauda Tricheta a amerického investora maďarského původu George Sorose, je zorganizovat boj proti veškeré regulaci v bankovním sektoru. Vídeňský deník přitom konstatuje, že se na všechna opatření ohlášená od začátku krize už zapomnělo, ať to byla „regulace všech burz, [finančních] produktů a aktérů,“ kterou ohlásila skupina G20, či plány na zavedení evropského finančního úřadu, Tobinovy daně či bankovní daně. Deník zdůrazňuje, že na záchraně Řecka nejvíce vydělaly německé a francouzské banky. „Lobbing funguje skvěle,“ domnívá se Die Presse a předpovídá nejistou budoucnost projektu „Basel III“, který nutí banky, aby se si držely více vlastního kapitálu, a zamezily tak bankrotům velkých finančních ústavů. Evropské banky by konkrétně potřebovaly 300 miliard euro navíc.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.