„Historická dohoda o evropském měnovém fondu na dohled,“ píše list Les Echos. Francouzský ekonomický deník odhaluje některé technické detaily Stabilizačního fondu, které by 7. června měli v Lucemburku schválit ministři financí zemí eurozóny. „Vyjednávání, zejména mezi Paříží a Berlínem, minulý týden zdvojnásobila svou intenzitu,“ a završila se dohodou o „mechanismu intervence finančního stabilizačního fondu, který si bude půjčovat na trhu, aby mohl záchranné akce realizovat.“ Deník upřesňuje, že fond by měl mít k dispozici 750 miliard euro, „z nichž 250 miliard budou představovat půjčky Mezinárodního měnového fondu (MMF), 60 miliard půjčky Evropské komise a 440 miliard garance zemí eurozóny.“ „Půjčky fondu budou garantovat všichni členové eurozóny. Šestnáctka si od toho slibuje, že se fond bude těšit ratingu na stupni AAA.“ Členské státy budou i hlavními obsluhovateli, neboť „výdaje se budou rozhodovat na úrovni euroskupiny. Evropská komise, která bude moci poskytnout 60 miliard euro, bude odsouzena k roli pouhého pozorovatele.“
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.