Mohl by Evropský prostor vyššího vzdělávání dosáhnout až k břehům Nového světa? Deník El País informuje o iniciativě, která existuje už od roku 2005 a počítá s rozšířením cílů Boloňského procesu v podobě mobility studentů a pedagogů i na Latinskou Ameriku. „Proces je pomalý a obtížný,“ píše madridský deník. Jak vysvětluje bývalý chilský ministr školství, myšlenka společného prostoru v tak různorodém a autonomním univerzitním systému Latinské Ameriky byla předtím „nemyslitelná“. Projekt však dostává impulz díky II. setkání rektorů organizovanému v rámci projektu Universia [financovanému bankou Santander], jenž se koná v mexické Guadalajaře. Cílem je vytvořit společný evropský a latinskoamerický program Erasmus, který by respektoval rovnost a vzdělávací struktury obou kontinentů.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.