Evropu stále pronásleduje jedna mantra – euro zažívá nejhorší krizi ve své historii. Magazyn, víkendová příloha varšavského deníku Dziennik Gazeta Prawna se rozhodl představit sérii scénářů budoucnosti měny, která se nemusí dožít dalších narozenin. Jednou z možností je návrat k EHS a národním měnám. Neméně radikální je i vyloučení Řecka z eurozóny či její reorganizace. Zbavila by se tak zadlužených jižních členů a ze severních států by se vytvořila supersilná integrační zóna. Jedním z pozitivních scénářů je využití krize k urychlení integrace a vytvoření evropského superstrátu. Tato cesta je zvlášť hrbolatá, protože by znamenala „přechod od centralizujícího francouzského přístupu k vládě na evropské úrovni.“ Tento nápad jistě s otevřenou náručí nepřivítají země jako Německo a Nizozemí. O euroskeptické Británii ani nemluvě. Jinak, jak hlásá titulek deníku DGP, „Moskva se opírá o politiku lásky,“ s narážkou na návštěvu ruského ministra spravedlnosti Alexandra Konovalova ve Varšavě, při které budou podepsány dohody o hospodářské spolupráci mezi Polskem a Ruskem. Jedná se o znamení, že obleva ve vzájemných vztazích se stále drží.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.