Ostrovy v Atlantském a Indickém oceánu, které tvoří součást Evropské unie, se bouří proti politikám rozhodovaným v Bruselu. Podle jejich názoru „berou moc malý ohled na jejich zájmy a hospodářské problémy,“ informuje server EUobserver.com. Během Fóra nejvzdálenějších evropských regionů, které se uskutečnilo 27. května v Bruselu, zástupci nejodlehlejších regionů představili chmurný obraz „klesajících příjmů z cestovního ruchu, nezaměstnanosti přesahující 25 % a konkurence v podobě latinskoamerických, asijských a pacifických výrobců.“ Mezi devět nejodlehlejších regionů EU patří Francií spravované karibské ostrovy Guadeloupe, Martinik, Svatý Martin a Svatý Bartoloměj, v Indickém oceánu pak Réunion a Francouzská Guyana. Tato území jsou součástí vnitřního trhu a do Bruselu vysílají své europoslance. Do tohoto seskupení dále patří i španělské Kanárské ostrovy a portugalské Azory a Madeira v Atlantiku. Delegáti kritizovali zejména dohody o volném obchodu, které v době globální hospodářské krize ohrožují drobné zemědělce. „Sužuje nás i bída. Na slunci to není o nic snazší než na sněhu,“ sdělil účastníkům Frantz Gumbs, předseda místní rady ze Svatého Martina.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.