„Oběti jsou nutné,“ cituje na titulní straně list Corriere della Sera premiéra Silvia Berlusconiho. Cavaliere, který po řadu měsíců trval na tom, že Itálii se rozpočtová bolest, kterou po celé Evropě šíří hospodářská krize, vyhne, nakonec hodil ručník do ringu. Nedávné zvěsti o masivních výdajových škrtech se staly skutečností, když vláda odhalila podrobnosti úsporného balíčku, který má zemi ušetřit 24 miliard euro. Obsahuje zmrazení platů, škrty ve výdajích a dokonce i zrušení některých provinčních úřadů. Odbory sice hrozí generální stávkou, ale předseda Evropské komise José Manuel Barroso prohlašuje, že „Itálie se nachází na správné cestě.“ Špatnou zprávu přineslo zveřejnění průzkumu institutu ISTAT (národní statistický úřad), podle kterého žije 15 % italských rodin v „ekonomickém nedostatku“. Co je ještě horší, dva miliony příslušníků tzv. „neet“ generace (Not in Education, Employment, or Training – mladých, kteří nestudují, nepracují ani jinak nevzdělávají) a závratných 29 % osob ve věku 30 až 34 let žije stále u svých rodičů.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.