Obavy z nestability eurozóny a napětí na Korejském poloostrově i nadále táhne světové trhy ke dnu, píše na titulní straně list Financial Times. V úterý 26. května „akciové trhy v Asii a Evropě zaznamenaly strmý propad.“ Finanční deník vysvětluje, že investoři se zbavují rizikových aktiv a upřednostňují relativně bezpečné dluhopisy americké a německé vlády. Avšak Asie dnes sleduje Evropu s velkou dávkou obezřetnosti. Podle průzkumu Barclays Capital „se dvě třetiny japonských investorů obávají, že nedávný záchranný balíček ve výši 750 miliard euro nebude mít na problémy eurozóny ‘větší dopad’.“ A co je ještě horší, Japonsko i Čína se nebojí jen portugalského, italského, irského a řeckého dluhu – „zdá se, že se bojí nakupovat už i německé dluhopisy.“ Klíčové obavy spočívají v loudavém tempu evropského růstu, nepředvídatelné povaze tvorbě politiky EU, ale nejvíce však děsí skutečnost, že „fungování eurozóny se určitým způsobem podobá nástrojům zajištěných dluhových obligací (CDO), které banky prodávaly v období úvěrového boomu."
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.