Anna Franková by 12. června oslavila 80. narozeniny. Všechny deníky a další písemnosti židovské dívky, která se ve věku 15 let stala obětí holocaustu, budou od 1. listopadu nastálo vystaveny v jejím muzeu – Domu Anny Frankové v Amsterodamu. „Po Bibli je tato knížka snad nejslavnější na světě,“ píše holandský deník Trouw.
Lidé budou moci zhlédnout originály v místech, kde je dívka napsala. Do této doby byly deníky pečlivě střeženy nizozemským institutem pro dokumentaci druhé světové války (NIOD). Marjan Schwegmanová, ředitelka institutu podtrhuje význam „pravosti hrůz“ nacistické mašinérie v „současné diskusi kolem návrhu zákona", který je benevoletní k popírání holocaustu, podněcování diskriminace a nenávisti. „Anna se vrací zpět domu,“ říká ministr kultury Ronald Plasterk. Jeho slova „zněly dobře, ale připoměly, že Anna Franková se nikdy domu nevrátila, píše Trouw. Zemřela na tyfus v koncentračním táboře Bergen-Belsen.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.