Během příštích desetiletí by se Baltské moře mohlo docela dobře stát teplým sladkovodním jezerem a turistickou atrakcí Evropanů, píše Newsweek Polska. Kvůli globálnímu oteplování a nedostatečnému přítoku vody ze Severního moře, je moře mělčí a méně slané. Podle vědeckých prognóz slanost Baltského moře, která se dnes pohybuje kolem 7 %, během několika let klesne na 5 %. Rostoucí teplota vody a nižší slanost by učinila Balt atraktivnějším z turistického hlediska, z toho plynoucí snížení hladin kyslíku by však mohlo vést k vyhubení podmořského života, včetně tresky baltské. Existuje dokonce i ještě méně optimistický scénář, varuje polský týdeník. Balt se stane toxickým močálem plným modrozelených vodních řas bujících díky velkému množství zemědělských hnojiv, které se každým rokem do moře dostávají. Pokud se nic neudělá, tak se Balt stane „mělkým a bahnitým a nakonec pak zmizí úplně.“
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.