„První říznutí do živého,“ píše na titulní straně list Daily Telegraph v reakci na vystoupení nového ministra financí George Osborna, který představil plán na snížení britského deficitu o 6 miliard liber (178 miliard Kč). „V první vlně škrty zasáhnou vládní zaměstnance a další úředníky, kteří přijdou o výsady v podobě cestování první třídou letadlem a vlakem, což by státní pokladně mělo ušetřit 10 milionu liber,“ píše londýnský deník. Plánuje se rovněž zavedení stop-stavu na nabírání nových státních zaměstnanců. Ve státním sektoru o práci přijde pravděpodobně více než 3 000 osob. Na mušce jsou rovněž tzv. quangos, státem financované nevládní organizace s výkonnou pravomocí, které za vlády labouristů rostly jak houby po dešti a jejichž redukcí by stát uspořil půl miliardy. Až o celou miliardu liber se též sníží rozpočet na konzultanty a reklamu. V rozhlasovém interview Osborne varoval, že na léto se chystají ještě bolavější škrty. „Úloha státu by se měla snížit a občané by za sebe měli přijmout větší zodpovědnost.“ Místopředseda vlády Nick Clegg mezitím připustil, že škrty budou kontroverzní a ministři jsou proto připraveni na hněv ze strany veřejnosti. „Léta hojnosti skončila,“ prohlásil.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.