„Brusel je nakloněn snížení emisí CO2 o 30 %,“ uvádí dle zprávy Evropské komise deník podle Le Monde. Brusel se domnívá, že snížení emisí o 20 % do roku 2020, na němž se sedmadvacítka dohodla v roce 2007, nepostačuje ke snížení emisí skleníkových plynů o 80 % do roku 2050. Aplikací dohody uzavřené na konferenci v Kodani se může dosáhnout maximálního snížení o 15 %. „Kdyby se členské státy řídily doporučením Evropské komise, mohly by výrazně napomoci mezinárodnímu vyjednávání o klimatu,“ poznamenává francouzský deník. Roční nadvýdaje spojené se snížením emisí o 30 % se odhadují na 11 miliard euro.
Opatření by nicméně mohlo „pomoci Evropě posílit její ekonomické postavení a vytvořit pracovní místa v těch odvětvích životního prostředí, které jsou považovány za nejvíce nosné, jako je energetická efektivita a obnovitelné energie,“ vysvětluje Le Monde, který dále upřesňuje, že navzdory chybějící mezinárodní dohodě na toto téma považuje Komise riziko delokalizace daných odvětví evropského průmyslu za omezené.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.