Německé úřady zavedly u některých akcií částečný zákaz tzv. prodeje na krátko, píše na titulní straně list Financial Times. Tento krok je namířený proti spekulantům, kteří prodávají aktiva, jako akcie a cenné papíry, aniž by je fyzicky vlastnili. Dochází k tomu „uprostřed ostré diskuze v Evropě o regulaci spekulativního obchodování, které mnoho politiků viní z rozpoutání řecké dluhové krize,“ píše londýnský finanční deník. Opatření vstupuje v platnost s okamžitou platností a potrvá do března 2011. Týká se státních dluhopisů zemí eurozóny, kreditních derivátů (CDS) a rovněž akcií deseti největších německých finančních institucí. Trhy tuto zprávu přijaly špatně, euro oproti dolaru oslabilo o více než jeden cent a dosáhlo tak nového čtyřletého minima, když se prodávalo za 1,22 dolaru. „Tento zákaz vypadá jako kus syrového masa hozeného zákonodárcům, kteří žijí ve falešné představě, že za dluhovou krizi eurozóny mohou ‘spekulanti’ a dychtí po pomstě,“ lituje bruselský korespondent FT Tony Barber.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.