Na Rudém náměstí v Moskvě poprvé v dějinách pochodovali vojáci NATO. Příslušníci ozbrojených sil spojenců Ruska ve Druhé světové válce – Francie, Spojených států a Velké Británie – drželi na vojenské přehlídce uspořádané při příležitosti výročí porážky nacistického Německa z roku 1945 čestnou stráž. List România libera si všímá velkého počtu vysoce postavených absentérů, jako například prince Charlese a Joe Bidena. První nepřijel z důvodů odmítnutí Británie vydat do Ruska hlasitého kritika Kremlu Borise Berezovského, který doma čelí obvinění ze zpronevěry. Zatímco americký viceprezident udržuje vřelé vztahy s gruzínským prezidentem Michailem Saakašvilim.
Podle varšavského deníku Gazeta Wyborcza ruský prezident Dimitrij Medveděv pronesl „uhlazenou řeč naznačující otevřenost vůči světu,“ kterou podtrhlo i překvapivé zařazení hymny Evropské unie, Ódy na radost, na konec přehlídky. Posílily se rovněž i polsko-ruské vztahy. Prezident Medveděv totiž svému polskému protějšku Bronisławu Komorowskému předal další balík ruských svazků týkajících se Katyňského masakru z roku 1940 a zavázal se vyřešit problém rehabilitace zavražděných polských důstojníků.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.