Je to „začátek konce černožluté koalice v Berlíně,“ ujišťuje Tageszeitung po tvrdém volebním neúspěchu Angely Merkelové a jejího koaličního partnera – liberálů z FDP – ve volbách, které se konaly 9. května v Severním Porýní-Vestfálsku, nejlidnatější německé spolkové republice. Ani vládnoucí křesťanští demokraté z CDU (34,6 %), ani sociální demokraté z SPD (34,5 %) nemohly v těchto „malých všeobecných volbách“ získat většinu a liberálové přišli v porovnání s parlamentními volbami z loňského září o polovinu hlasů (6,7 %). Levicový a protivládní deník tamním voličům děkuje. Nad kancléřkou se stahují mračna: se ztrátou konzervativní většiny v této spolkové republice přichází o křesla potřebná k získání většiny v druhé komoře spolkového parlamentu. „V Berlíně tak nyní vládne multipartitní vláda,“ soudí TAZ. Vedle arogantní regionální politiky vysvětluje německý deník volební neúspěch Merkelové politikou snižování daní, kterou voliči odmítli, a politickou pohromou, kterou způsobil její váhavý postoj k řecké krizi.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.