„Soudci nechají vybuchnout volby“ plánované na 13. června, uvádí titulek v belgickém listu De Standaard. V otevřeném dopise rozeslaném 3. května několika vedoucím představitelům Belgie vyslovilo dvanáct vlámských předsedů soudu první instance názor, že volby budou nelegální. Soudci argumentují tím, že v roce 2003 Ústavní soud rozhodl, že pokud se dvoujazyčný volební obvod Brusel-Hal-Vilvorde (BHV), který je jablkem sváru mezi vlámskou a valonskou komunitou, nerozdělí, budou volby v rozporu s belgickou ústavou. Soudci požadují, aby se volby řídily rozdělením volebních obvodů odpovídajícím rozdělení před rokem 2003, během něhož byl BHV nově vymezen. Ovšem „necelých čtyřicet dní před volbami se taková gigantická reorganizace“ zdá být „naprosto neuskutečnitelná“, domnívá se vlámský deník. Ministryně vnitra Annemie Turtelboomová odpověděla, že „soud shledal současný volební zákon protiústavní, nicméně ho nezrušil. Stále tedy platí,“ což je výklad, na němž se právníci neshodují. Belgie „směřuje k nelegálním volbám a ignoruje varování dvanácti soudců,“ konstatuje De Standaard.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.