„Nezaměstnanost v 27 členských státech EU zůstala v březnu stejně jako v předcházejícím měsíci na svém desetiletém maximu 9,6%,“ informuje server euobserver.com. Toto číslo, které figuruje ve zprávě Eurostatu z 30. dubna tak představuje 23 milionu Evropanů bez práce, což odpovídá počtu obyvatel středně velké členské země jako Rumunsko. Podle zprávy existují markantní rozdíly mezi jednotlivými členskými státy. Bruselský zpravodajský portál píše, že „na jedné straně spektra je Nizozemí s Rakouskem s 4,1%, respektive 4,9%. Na opačné straně pak Lotyšsko a Španělsko s 22,3% a 19,1%.“ Jedinou zemí, která zaznamenala růst zaměstnanosti je Německo, kde se nezaměstnanost snížila o 0,1% na 7,3%. Je to výsledkem vládní „nabídky příspěvku firmám, které svým zaměstnancům místo výpovědi raději sníží pracovní úvazek,“ domnívá se euobserver. Všechny ostatní členské státy však zaznamenaly pád.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.