List El País informuje, že Španělsko a Gilbraltar vyjednaly dohodu o výměně daňových informací, které na "Skále", jak se britskému závislému území přezdívá, ukončí desetiletí finančních neprůhledností. Španělská vláda však nyní vyzývá k tomu, aby smlouvu podepsala Velká Británie. „Španělsko si nad Gibraltarem nárokuje suverenitu už 300 let,“ píše madridský deník „a neuznává jeho schopnost vyjednávat samostatně.“ Podepsání mezinárodní smlouvy s britskou kolonií by proto znamenalo implicitní uznání jeho suverenity. Deník dodává, že do daňového ráje i nadále plynou finance od neplatičů daní a organizovaného zločinu. Žádosti o vydání prověřovacích záznamů, které žádají španělští vyšetřovatelé, z 30% končí blokací či zcela bez odpovědi. Gibraltarské úřady tvrdí, že tyto žádosti směřují britským úřadům a nikoliv přímo.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.