„Rozklad Řecka se stává pro Evropu noční můrou,“ hlásá titulek listu Les Echos. Dvě špatné zprávy totiž 22. dubna „zchladily naděje na rychlé zotavení finančního stavu země.“ Nejprve přišlo oznámení Eurostatu, podle kterého se deficit řeckého veřejného rozpočtu v roce 2009 ustálil na téměř 14% HDP místo dřívějšího odhadu ve výši 12,7%. Pak přišla řada na ratingovou agentury Moody’s, která zemi snížila rating. A výsledek? Trhy opět panikaří, úrokové míry řeckých dluhopisů raketově rostou a euro oslabilo pod hranici 1,33 dolarů za euro. „Pád do vod řeky Styx nehrozí jen Řecku,“ komentuje hospodářský deník Les Echos, „ale celé Evropě.“ Mezitím to vypadá, že Řekové znavení útoky německého tisku přestali nakupovat německé produkty, všímá si list Frankfurter Allgemeine Zeitung, podle něhož se celkový export do Řecka v roce 2009 snížil o 19,4 %.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.