„Arménie zasadila tvrdou ránu mírovému procesu s Tureckem,“ uvádí na titulní straně turecký Zaman. Deník upřesňuje, že sbližování mezi Ankarou a Jerevanem zastavilo 22. dubna oznámení arménské vlády o „zmrazení“ parlamentního schválení dohod o normalizaci vztahů mezi oběma zeměmi. Právě normalizace vztahů představuje základní kámen pro vstup Turecka do Evropské unie, připomíná turecký list, podle nějž za arménským rozhodnutím stojí „předběžné podmínky, které si kladou Turci“ – vyřešení sporu mezi Arménií a Ázerbájdžánem o arménskou enklávu Horní Karabach. Zaman rovněž poznamenává, že zmrazení schvalovacího procesu přichází dva dny před výročím arménské genocidy, kterou v roce 1915 zosnovala Osmanská říše. Tagesspiegel v této souvislosti uvádí, že skupina tureckých intelektuálů chystá na 24. duben v Istanbulu první oficiální veřejnou vzpomínkovou akci.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.