„Fiat se rozděluje a vyráží,“ uvádí v titulku La Stampa poté, co John Elkann nahradil v čele největšího italského podniku Lucu Corderu di Montezemola. Fiat se navrací do rodiny Agnelliů a zároveň přichází s novou průmyslovou strategií, která počítá s vyčleněním automobilové výroby z ostatní činnosti a s uzavřením nových globálních partnerství, píše deník turínské skupiny. Tato partnerství odpovídají podle ekonoma Maria Deaglia perspektivě „globálního trhu s velice nízkým počtem výrobců, u nichž se hrana přežití odhaduje na 6-7 milionů vozů ročně“. Na strategii se podepsalo nedávné odkoupení Chryslera Fiatem, jako i nedávno uzavřená dohoda mezi Renaultem a Daimlerem. V nepříznivém hospodářském kontextu představuje tento plán „první příspěvek k vytvoření nové ekonomické Itálie, která se vynoří ze současné krize,“ dodává Deaglio.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.