Rakousko zavádí „nulový kompromis“ vůči teroristům a radikálům. Rada ministrů přijala 20. dubna návrh protiteroristického zákona, který stanovuje postih za pobyt v teroristickém táboře a teroristickou činnost. Samozřejmě, že „stát chce přitvrdit boj proti ‚šiřitelům zla‘,“ reaguje Die Presse, ale dva roky vězení pro člověka, který v soukromí obdivuje odvahu kamikadze, vyvolává jednoznačně otázku, kde začíná terorismus. Ještě horší je podle vídeňského deníku to, že návrh zákona rozšiřuje pojem hanobení: stíhána bude „jakákoliv nepřátelská [či zle míněná] poznámka týkající se pohlaví, věku, sexuální orientace, ideologie nebo handicapu“ jiné osoby. „Pro karnevalové řečníky nastávají těžké časy,“ konstatuje Die Presse, který upozorňuje, že „hrozícím nebezpečím není ani tak skok do totalitarismu, jako spíše postupná ztráta svobody,“ a proto „je třeba začít protestovat“.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.