Konference Unie pro Středomoří na téma vodní strategie, která proběhla 13. dubna v Barceloně, skončila „výrazným neúspěchem,“ píše El Periódico de Cataluña. Voda je podle barcelonského deníku „vzácný zdroj obtížně dostupný milionům lidí“. Setkání 43 členských zemí unie, kam patří i všech 27 států EU, ovšem pohořelo na sémantických otázkách spojených s izraelsko-palestinským konfliktem. Zatímco Izrael se postavil proti veškerým strategickým dokumentům zmiňujícím „okupovaná území“, arabské státy zamítly i kompromisní výraz „území pod okupací“, který byl pro bývalého ministra pro infrastruktury přijatelný. Španělské předsednictví EU a francouzské a egyptské spolupředsednictví si stěžují na neschopnost jednotlivých stran přenést se přes blízkovýchodní konflikt, uvádí katalánský deník, který doufá v uzavření nových dohod v rámci setkání ministrů životního prostředí v chorvatském Dubrovníku, plánovaném na 21. a 22. dubna.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.