Die Presse, 9. dubna 2010
Těsně po návštěvě tureckého premiéra Recepa Tayyipa Erdogana v Paříži, kde Nicolas Sarkozy znovu potvrdil nesouhlas Francie s plným začleněním Turecka do Evropské unie, podnikla Ankara krok směrem k EU. „Turecký parlament odhlasoval změnu ve volebním zákoně opravňující k organizaci předvolební kampaně v kurdském jazyce. Týká se to plakátů, brožur (letáků) a proslovů,“ píše Die Presse. Až dosud se volební kampaně připravovaly pouze v turečtině, a to i v regionech se silnou kurdskou většinou. „Tato reforma je součástí snah turecké vlády o vyřešení kurdského konfliktu,“ uvádí rakouský deník a dodává, že právě mírové urovnání sporu je jednou z podmínek možného přijetí Turecka do EU.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.