„Stalo se něco významného. Setkání ministerských předsedů Polska a Ruska ukončilo ‘Katyňskou lež’, která po řadu let komplikovala polsko-ruské vztahy,“ píše historik a polský novinář Adam Michnik na titulní straně listu Gazeta Wyborcza. Včera si totiž Donald Tusk a Vladimír Putin společně připomněli 70. výročí masakru zhruba 20 000 polských důstojníků, které na jaře roku 1940 postřílela sovětská tajná policie NKVD. Ruský premiér překvapil, když poklekl před oltářem zasvěceným obětem masakru. Avšak očekávanou omluvu nepronesl. Většina polských komentátorů se však spokojila s jeho slovy, že „pro masakr neexistovalo žádné ospravedlnění“ a že „nemůžeme změnit minulost, ale můžeme zachovat pravdu.“ „Slyšel jsem od něho, co jsem slyšet chtěl. Nikdy jsem si nemyslel, že se tohoto dne dožiju,“ prohlásil filmový režisér Andrzej Wajda, jehož otec byl v Katyni zavražděn. Podle Michnika „tato [Putinova] slova přinášejí naději na mír a usmíření.“
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.