Den před konáním druhého Evropského summitu o situaci Romů, který se koná 8. dubna (mezinárodní den Romů) ve španělské Córdobě, bruselská kancelář lidskoprávní organizace Amnesty International po EU a jejích členských státech požaduje, aby „přijaly konkrétní opatření na odstranění diskriminace, chudoby a vyloučení ze společnosti, se kterým se tato komunita v Evropě setkává.“ Počet Romů v Evropě dosahuje téměř 8 milionů osob. Rumunský deník Adevărul cituje Claudia Cordoneho, prozatímního generálního tajemníka Amnesty, podle kterého „se EU nedaří národní úřady v případě nerespektování závazků postihovat.“ „Nemůžeme dopustit, aby v Evropě existovali občané druhé kategorie. Evropští představitelé musí vytvořit skutečný koherentní politický rámec,“ uzavírá.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.