„Maso není nezbytnou potřebou, tou je naopak snížení jeho spotřeby,“ domnívají se bývalý nizozemský ministr financí Jan Terlouw a Hans Baaij, ředitel sdružení Prasata v ohrožení. Ve společném článku otištěném v listu NRC Handelsblad oba volají po vytvoření daně z masa a poukazují na nebezpečí, které představuje jeho nadměrná konzumace, pro ekosystém a zdraví. Nizozemský Ústřední plánovací úřad zavedení tohoto druhu daně a snížení spotřeby masa o dvě třetiny doporučil již v roce 2007. Současná spotřeba na jednoho obyvatele se v Nizozemí pohybuje kolem 85 kg. Podle autorů, kteří zmiňují i otřesné podmínky zvířat v intenzivních chovech a používání antibiotik, by tato daň mimo jiné pomohla snížit deficit nizozemského rozpočtu (ten se v roce 2010 odhaduje na 4,8% HDP). Dle jejich výpočtů by totiž daň ve výši 1 euro na kilo do státní pokladny přinesla zhruba 1,5 miliardy euro.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.