Předsedové vlády Polska a Ruska Donald Tusk a Vladimír Putin se 7. dubna společně zúčastní vzpomínkové akce u příležitosti 70. výročí masakru v Katyni, během něhož bylo 20 000 polských válečných vězňů zajatých Rudou armádou v roce 2009 zavražděno sovětskou tajnou policií (NKVD). „Znamená to zlom?“, klade si otázku Gazeta Wyborcza, která hovoří o uvolňování vztahů mezi Varšavou a Moskvou, která nadále střeží dokumenty NKVD týkající se této události. Vzpomínková akce se koná týden poté, co ruská veřejnoprávní televize poprvé odvysílala film Andrzeje Wajdy o katyňském masakru a co Ruský federální archiv oznámil nález nových dokumentů souvisejících s masakrem. Polský tisk doufá, že je Vladimír Putin předá svému polskému protějšku. „Rusové toho vědí o katyňském masakru hodně, ale dosud mlčeli. Ale ani v Rusku nemůže hanba ostudné minulosti zvítězit nad pravdou,“ píše editorialista dnešního vydání listu Polska.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.