Den po vyhlášení výsledků voleb připisuje francouzský list Le Monde vinu za rekordní volební neúčast předsedovi Komise. Při řešení hospodářské krize, která představuje hlavní zdroj obav Evropanů, zůstává Brusel stát stranou. "Viníkem není Evropský parlament, ale pan Barroso, který postrádá politické charisma a jakoukoli hospodářskou představivost," píše deník ve svém redakčním komentáři.
Navzdory tomu se členské státy chystají jeho mandát opět potvrdit. José Manuel Barroso se tak snaží jednat rychle a konzultace s Evropskou lidovou stranou (ELS) si přeje zahájit co nejdříve. Největším otazníkem je, zda bude předseda Evropské komise zvolen na základě smlouvy z Nice (nyní v platnosti) či podle Lisabonské smlouvy, která však ještě
nebyla ratifikována všemi členskými státy, upřesňuje deník. Podle smlouvy z Nice potřebuje ke svému jmenování naprostou většinu přítomných poslanců Evropského parlamentu. Podle Lisabonské smlouvy by bylo zapotřebí absolutní většiny všech europoslanců, tedy 369 zvolených. ELS by měla mít k dispozici 263 křesel.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.